PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Středa 22.01.2020
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Pavlinin dvůr

Současná tvářnost areálu Vlastivědného ústavu v Šumperku naznačuje již jen velmi málo jeho původní účel. Ovlivňují to dílčí stavební úpravy i volná průchodnost okolního parkového prostranství. Průčelní budova objektu je dnes již natolik známá jako muzeum, že pod touto funkcí uniká celá její minulost.

Při podrobnější prohlídce zaujme, že nad vchodem do Vlastivědného ústavu shlížejí na návštěvníka skulptury ří hlav hospodářských zvířat. Uprostřed je volská hlava a po obou stranách hlavy beraní. Podobně na čelním štítě Výstavní síně vystupují ze stěny dvě kančí hlavy. Tímto způsobem se dříve označovaly, popřípadě vyzdobovaly panské stáje (ovčírny, volárny apod.).

Obchůzkou zjistíme, že budovy v daném areálu vytvářejí uzavřený blok s nádvořím, přístupný jedinou vozovou branou v jižním traktu. Pravidelný půdorys je obdélníkového tvaru, o šířce čelní fronty 80 m a o postranní délce 100 m.

Všechny uvedené okolnosti svědčí o tom, že uprostřed města se zachoval hospodářský objekt panského charakteru. Průčelní budova zámeckého typu potvrzuje, že se zde nacházelo i reprezentační sídlo majitele. S podobným uspořádáním se setkáváme u rytířských dvorců (svobodných dvorů), u nás například na Jesenicku. Naproti tomu u bývalých panských dvorců býval sice také jejich součástí obytný dům, ale jen pro správce či šafáře a nikoliv jako sídlo vrchnosti.

Ve třicátých letech je tento hospodářský objekt označován ojediněle jako Dolní dvůr, chybí však jeho protějšek (Horní dvůr). Častěji se používá název Pavlinin dvůr (Pavlinka, Paulinenhof). Až do konce druhé světové války patřil k velkostatku Šumperk. Součástí tohoto majetku byl rovněž Skřivánčí dvůr pod Holubím vrchem (Lerchenfeld, též Skřivany ) i Karlův dvůr (Karlshof, Karlov) na okraji města při silnici do Dolních Studének (dnes je zde sídlo šumperského státního statku).

Do konce poslední války byl velkostatek v rukou německé rodiny barona Chiariho. Dr. Karel Chiari, majitel realit a společník továrny, byl zvolen jako poslanec v r. 1897 do říšského sněmu a v r. 1908 byl povýšen do šlechtického stavu (zemřel v r. 1912). V době pozemkové reformy (1924 - 1926) figuroval jako vlastník jeho syn dr. Karel Chiari ml. a spol.

Po první světové válce činila výměra velkostatku 386,5 ha zemědělské půdy a 435,8 ha veškeré půdy (tj. včetně lesa). Byl obhospodařován v režii, tj. v přímé správě vlastníka. Zmíněná reforma zmenšila rozsah výměry zemědělské půdy o 65 ha. Tyto pozemky obdrželi drobní přídělci hlavně z města Šumperka a z obce Dolní Studénky.

Historie města Šumperka postrádá bohužel zprávy o stavu zemědělství v té či oné době, ale také údaje o změnách v držbě velkých hospodářských celků. K tomu je třeba připomenout, že město nabylo velký statek panského typu koupí již v roce 1569, a to z rukou původního majitele panství Petra ze Žerotína. Tento důležitý úsek lokálních dějin čeká dosud na objasnění.

Pavlinin dvůr náležel bezpečně dr. Karlu Chiarimu již v roce 1883. Lze tak konstatovat na základě nepatrné zmínky v souvislosti s úřední návštěvou moravského místodržitele hraběte Schonborna. Tento hodnostář zavítal totiž mimo jiné i na dvůr Pavlinku, aby zde přijal bohaté dopolední občerstvení, nabídnuté uvedeným majitelem. Jde tedy o společenskou událost, kterou nezaznamenal nikdo důvěryhodnější než sám tehdejší starosta města Bedřich rytíř Tersch.

Zda v této době byl K. Chiari také majitelem Skřivánčího dvora, není prokázáno. Alespoň v r. 1872 nebo těsně před ním patřil jinému držiteli. Je tak možno soudit z popisu města u Trautenbergera, kde se doslovně uvádí, že před Holubím vrchem leží Oberleithnerovo sídlo "Lerchenfeld" s krásným parkem a velkým hospodářským dvorem. Nad jeho branou se dodnes zachovalo vročení 1626 - 1911, jehož význam nebyl dosud odhalen. Dvůr se připomíná i v básni F. Schanzy o Šumperku, napsané v roce 1856.

Pavlinin dvůr stával prokazatelně v dnešních místech již ve čtyřicátých letech 19. století, kdy se v jeho okolí rozkládala ještě velká pole. Tehdejší město, uzavřené hradbami, bylo obklopeno předměstím, které v severním směru nesahalo dále než po dnešní třídu Rudé armády.

Velmi důležitý záchytný bod ke vzniku dvora poskytuje nám Topografie Moravy, vydaná v roce 1839. Dovídáme se z ní, že z měšťanských domů šumperských byl význačný dům Františka rytíře Tersche, včetně jeho nového "hezoučkého" hospodářského dvorce na předměstí. Odkaz na majitele v takto formulované souvislosti odhaluje i potenciálního původce celého objektu, tedy vlastního zakladatele rytířského statku. Současně se tím dostáváme k určení data stavby, čemuž napomáhá označení, že jde o nový dvorec.

František Tersch zdědil šlechtický titul po otci, jemuž byl udělen v roce 1802. Bylo jistě prestižní věcí, aby syn vybudoval v rodném městě důstojné sídelní i hospodářské centrum, když sám také byl privátním c.k. poštmistrem v městě. O jeho stavitelském duchu svědčí dále, že v r.1834 postavil na Třemešku nové hospodářské budovy. V r. 1857 přikročil také k přestavbě třemešského zámku. Protože měl sídlo jinde, zřejmě příliš s ní nepospíchal. Avšak přestavbu nedokončil, neboť vzápětí panství prodal (1861). Zemřel v r. 1884. Z toho soudíme, že syn Bedřich, který proslavil rodové jméno ve službách města, neměl již s držbou Pavlinky nic společného.

Podle Umlauffovy kroniky lze posunout existenci rytířského statku do r. 1830 a jeho vznik do doby před tímto rokem. Uvádí se v ní totiž, že 1. září 1830 vznikl na Krenišovské cestě požár domků, které stály výslovně poblíž Terschova dvora. Pravděpodobně zde bydleli dvorští dělníci a ošetřovatelé dobytka. S jejich ubytováním ve dvoře se tehdy nepočítalo.

Přesnější údaje o vzniku dvora nám ovšem poskytne Pozemková kniha města Šumperka. Podle ní byla budova Pavlinina dvora postavena v roce 1815.
Téměř o 100 let později zmiňuje se šumperský historik Harrer, že v mluvě obyvatelstva se Pavlinka stále ještě traduje jako Terschův dvůr.

Rytířský statek v Šumperku vznikl prokazatelně na jiném místě, než kde stával původní dvůr městského velkostatku, který rada vykoupila od Žerotínů. Pozemky tohoto dvora byly rozprodány při jeho parcelaci v r. 1786, stejně jako živý a mrtvý inventář. Některé pozemky si však město ponechalo ve vlastnictví a dalo je do nájmu. Rytíř Tersch - otec či syn - dobře obeznámení s poměry museli tedy získat pozemkový majetek ke dvoru více koupěmi.

Je až překvapující, že zhruba před 150 lety byl postaven v Šumperku tak solidní a výstavný hospodářský celek včetně sídla majitele, že přečkal bez újmy tolik desetiletí a ještě dnes po citlivých rekonstrukcích může dobře sloužit kulturním potřebám města.

Restaurační práce je nutno ocenit tím více, že pro další generace uchovávají představu pozdně feudální materiální základny zemědělství na území města. Proto je zapotřebí do nich zahrnout i celé východní křídlo, aby se zachoval neporušen původní rámec, ale také aby se mohlo využít a veřejnosti zpřístupnit nádvoří tohoto historicky cenného objektu.

V budovách Pavlinina dvora v současné době sídlí Vlastivědné muzeum v Šumperku.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Uživatel 491 (Archivní záznam) org. 49, 06.04.2006 v 14:08 hodin
Copyright 1998-2020 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA