Německé jméno obce Wermsdorf vzniklo zkrácením z Wernersdorf, což znamená Wernerova ves. Také česká podoba pochází od osobního jména Werner, které bývalo používáno i v podobách Vernéř či Verníř. V němčině byl název druhotně spojován se slovem Wärme (teplo) a odtud vznikl původní český název Teplice (někdy též Teplice Šumperské), který převládal až do roku 1918. Na katastru obce byla osada Svobodín (německy Freiheitsberg), skupiny domů Kosaře (Sensenzipfel), Sedm Dvorů (Siebenhöfen) a konečně Švagrov (Schwagersdorf). V roce 1975 byly Vernířovice připojeny k Sobotínu.

Rozsáhlý katastr Vernířovic měřil 3326 hektarů a byl převážně pokryt lesy a holemi Hrubého Jeseníku. Na severu je to Rudná (915 m), Kozí hřbet (1040 m) a Mravenečník (1343 m), na východě Břidličná hora (1355 m), Jelení hřbet (1367 m) a Pec (1312 m), na jihu Havraní vrch (778 m) a Suchý vrch (824 m). Vernířovice samy se rozkládají v nadmořské výšce 524 m v úzkém horském údolí říčky Merty protékající mezi horami. Jihozápadně od obce vznikla roku 1786 na místě dvora sobotínského panství osada Svobodín, nazývaná dříve ta-ké Bedřichovem, jíž dal jméno svobodný pán ze Stettenhofu (viz Sobotín). Osada se rozkládá v úžlabině mezi Havraním a Suchým vrchem. Skupina domů zvaná Kosaře leží v údolí Merty východně od Vernířovic, Sedm Dvorů na jihovýchodním úpatí Rudné a konečně Švagrov, založený roku 1786, na horském svahu severovýchodně od Sedmi Dvorů.

Demografický vývoj obce byl výrazně ovlivněn nejdříve dolováním rud, později pak rozmachem sobotínských železáren, v nichž nacházelo obživu mnoho místních obyvatel. Počet zdejších obyvatel byl nejvyšší roku 1880, kdy zde žilo 1389 lidí, roku 1900 zde bylo 1206 lidí ve 230 domech, z toho ve Svobodíně 70 ve 27 domech a ve Švagrově osm ve třech domech. Obyvatelé byli vesměs německé národnosti, teprve ve 20. století zde žila malá česká menšina (roku 1930 15 lidí). Po roce 1945 došlo k téměř úplné výměně obyvatel, nových osídlenců zde bylo roku 1950 jen 314 a žili ve 179 domech. Roku 1991 bylo napočítáno 182 lidí v 55 trvale obydlených domech.

Vernířovice bývaly hornickou obcí. Doba jejich vzniku není přesně známa, usuzuje se však, že se příliš neliší od doby založení sousedního Sobotína, s nímž je poutalo dolování a zpracování železa. Z jejich okolí se dodávalo po 400 let vrchnostenským železným hutím v Sobotíně nejvíc hematit-magnetitové rudy, která založila jejich proslulost. První písemná zmínka o Vernířovicích z roku 1558 sděluje, že byly pustou vsí, ale již asi po dvaceti letech byla ves opět osazena lidmi z okolních obcí a byla součástí losinského panství.

Z Vernířovic pocházela Maryna Schuchová, žebračka, která tím, že v sobotínském kostele vyjmula po přijímání hostii z úst, dala bezprostřední podnět k zahájení čarodějnických procesů na losinském a vízmberském panství. Vedle ní byly pro domnělé čarodějnictví upáleny i další čtyři ženy z Vernířovic. Podle lánového rejstříku z roku 1677 měly Vernířovice 98 usedlíků a dvě poustky. Z roku 1718 máme první zmínku o zdejším mlýně, ruční papírna byla zřízena roku 1790. Fara byla ve Vernířovicích od roku 1777 a při ní působila i škola. V roce 1834 žilo ve Vernířovicích ve 165 domech již 1206 obyvatel, ve Svobodíně ve 21 domech 122 obyvatel a ve Švagrově ve dvou domech 16 obyvatel.

Po roce 1848 byla obec přičleněna k vízmberskému soudnímu okresu v politickém okrese Šumperk. K ruční papírně přibyla pila a od roku 1917 malá továrna na dřevitou vlnu. Ve třicátých letech 20. století byla v provozu rovněž brusírna křišťálového skla. Zdejší škola byla do roku 1900 rozšířena na trojtřídní. Za první republiky byla v obci nejsilnější německá agrární strana, kterou však v roce 1935 porazila Henleinova Sudetoněmecká strana.

Po roce 1945 nebyl provoz vernířovických průmyslových podniků obnoven a vesnice se pozvolna stávala především rekreačním střediskem a východiskem turistických tras do Hrubého Jeseníku. Zdejší pozemky obhospodařuje od roku 1960 Státní statek Šumperk. V roce 1990 zde byl obchod se smíšeným zbožím a hostinec.

Vernířovický farní kostel sv. Matouše vznikl na místě hřbitovní kaple, postavené roku 171 l. Kaple byla roku 1776 rozšířena na kostel, který byl v roce 1837 zvětšen a v roce 1851 opraven do dnešní podoby. V okolí obce se nacházejí četná naleziště minerálů.