Pátek 29.03.2024 |
|
Přírodní památka Kienberg [ Přírodní památka ]Základní údaje
Jižní část protáhlého hřbetu Kienberg asi 3,6 km východně Mikulova Katastrální území: Mikulov Rozloha: 6,39 ha Nadmořská výška: 210-244 m Zřízena: vyhláška Správy CHKO Pálava o zřízení přírodní památky Kienberg a jejího ochranného pásma z 28. 11. 1995 Důvod vyhlášení a hlavní motiv ochrany Paleontologické naleziště miocénní fauny evropského významu, temeno a svahy vrchu hostí stepní lada s roztroušenými křovinami, vyskytují se zde zvláště chráněné druhy rostlin. Geologické, geomorfologické a půdní poměry Temeno vrchu je překryto spraší. Ve staré pískovně na hraně západního svahu nad Mušlovským potokem jsou obnažena souvrství jemnozrných až hrubozrných písků a konkrecionálně zpevněných vápnitých pískovců, jakož i čoček řasových a biodetritických vápenců hrušeckých vrstev středního a svrchního badenu (sedimenty západního okraje vídeňské pánve). V písčitých sedimentech se nacházejí fosilie; v současné době je odsud známo asi 120 druhů mořských mlžů, 150 druhů mořských plžů, 40 druhů dírkovců, 30 druhů skořepatců (Ostracoda), 10 druhů rybích otolitů a mnoho dalších živočišných zbytků. Další naleziště fosilií leží v nejbližším okolí. Rostlinstvo a květena Vegetační kryt představují stepní trávníky, zřejmě bývalé pastviny, s roztroušenými křovinami, které hostí mírně ochuzenou garnituru obvyklých teplomilných druhů. V roce 1997 zde bylo nalezeno 125 druhů cévnatých rostlin, z toho tři zvláště chráněné, a to kavyl Ivanův, kozinec vičencovitý a zlatovlásek obecný. Zvířena Lokalita je význačná výskytem více druhů blanokřídlého hmyzu, vázaného na hlinité svahy. Hnízdí zde bramborníček černohlavý, pěnice vlašská a ťuhýk obecný, po dlouhé době i vlha pestrá (v souvislosti s šířením na jižní Moravě). Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území Dříve zde byly pastviny, které nejsou již dlouhou dobu využívány. Cílem je zajistit trvalou existenci travinobylinné vegetace s roztroušenými keři, jejichž další nálet bude zřejmě nutné v několikaletých intervalech výběrově odstraňovat. Literatura Hörnes M. (1850): Bericht über die Bereisung mehrerer Fundorte von Tertiär Petrefacten im Wiener Becken. - Jahrbuch der Kaiserlich-königlichen geologischen Reichsanstalt, Wien, 1: 662-679. Hörnes M. (1856): Die fossilen Mollusken des Tertiär-Beckens von Wien. I. Univalven. - Abhandlungen der k. k. Geologischen Reichsanstalt, Wien, 3: 1-736 et 52 tab. Hörnes M. (1870): Die fossilen Mollusken des Tertiär-Beckens von Wien. II. Bivalven. - Abhandlungen der k. k. Geologischen Reichsanstalt, Wien, 4: 1-479 et 72 tab. Tejkal J. (1956): Mlži z tortonských písků z Kinberku u Mikulova. - Sborník Ústředního ústavu geologického, odd. paleont., Praha, 22(1955): 229-231. Poznámka Sběr fosilních ulit a měkkýšů je možný výhradně pro vědecké účely a je povolován pouze Správou CHKO Pálava. UMÍSTĚNÍ
DALŠÍ INFORMACE: http://www.palava.cz Typ záznamu: Přírodní památka AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 10.03.2003 v 13:41 hodin součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ® |
|