Historie obce Sudkov [ Historie (archivní dokument) ]
Název obce vznikl připojením přivlastňovací přípony k osobnímu jménu Sudek či Súdek (německy Zautke). Pečetním znamením obce bylo srdce, z něhož vyrůstají tři květiny.
Původní ves Sudkov byla založena v rovině (střední nadmořská výška 290 m) severovýchodně od Zábřeha, u řeky Desné, která se za obcí vlévá do Moravy. Jižně od ní se rozkládá rybník, kolem něhož od druhé poloviny minulého století vyrůstala nová zástavba a především pak sudkovská přádelna. Sudkovem prochází silnice od Lesnice do Dolních Studének a do Šumperka, ale vedle toho má tato obec spojení s bezprostředně sousedícím Postřelmovem a přes něj i se Zábřehem, dále pak s Bludovem i Kolšovem. Katastr má výměru 495 hektarů.
Počet obyvatel Sudkova od druhé poloviny 19. století a zejména v první polovině 20. století soustavně rostl. V roce 1900 zde bylo 963 obyvatel v 90 domech, ale o deset let později o celou třetinu více a v roce 1930 tu žilo již 1548 osob. Po celou dobu byla v této jinak převážně české obci poměrně silná německá menšina, k níž se v roce 1930 hlásilo 154 osob. Po druhé světové válce došlo do roku 1950 k poklesu na 1172 obyvatel ve.186 domech a tento stav se pak udržoval až do současnosti, protože v roce 1991 tu bylo při sčítání zjištěno 1205 obyvatel a 235 domů (přibližně čtvrtina měla více bytů).
Dějiny Sudkova lze sledovat od roku 1353, kdy byla tato ves vlastnicky ještě rozdělena na dvě části. V jejím držení se potom střídalo několik šlechtických rodů, zejména ze Sovince, Brníčka, Šumvaldu a Zvole. Po získání Brníčka a Zábřeha velmi usilovali o získání Sudkova výbojní Tunklové, ale podařilo se jim to až v roce 1490, kdy tuto ves odkoupili od Markvarta ze Zvole. Od té doby zůstal Sudkov u panství Zábřeh a patřil zde k největším a nejbohatším vesnicím. Podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 28 usedlíků. V následujícím období počet obyvatel stále rostl a v roce 1834 tu žilo již 529 osob v 73 domech. V roce 1795 byla ve vsi postavena kaple sv. Prokopa a o pět let později je zmiňována v místě také škola. Zhoubný požár zničil v roce 1830 téměř celou vesnici. Před rokem 1848 se v okolí dočasně dobývala železná ruda. Po tomto roce Sudkov připadl k soudnímu i politickému okresu Zábřeh.
Zcela nová kapitola historie Sudkova začala v roce 1864, kdy byl u zdejšího rybníka položen základní kámen ke stavbě mechanické přádelny. Byla to brzy jedna z největších textilních továren na Zábřežsku i Šumpersku, na jejíž výstavbě se vedle I. Seidla a jeho rodiny z Červené Vody a Šumperka později podílela kapitálově celá řada průmyslníků. Po dokončení stavby v roce 1866 byl v přádelně zaměstnán na tu dobu zcela nezvyklý počet kolem 600 osob a po jejím rozšíření před první světovou válkou dokonce 1200 dělníků. V roce 1895 byla továrna spojena úzkorozchodnou vlečkou s nádražím v sousedním Postřelmově.
Sudkovská přádelna podstatným způsobem ovlivnila nejen veškerý život v místě, zejména růst německé menšiny a rozmach dělnického hnutí, ale také v poměrně širokém okolí. Vedle české obecné školy zde byla za podpory německých nacionálních spolků zřízena v roce 1884 také německá škola, která pak za první republiky zanikla. Značná část dělníků se hlásila k sociální demokracii a po roce 1921 také ke KSČ. K určitému útlumu v tomto směru došlo teprve po porážce velké stávky v přádelně v roce 1929. Po roce 1918 získala v obci poměrně dost přívrženců českobratrská církev evangelická, která tu zřídila vlastní modlitebnu.
V roce 1945 byla sudkovská přádelna, která byla jako jeden z mála továrních objektů za květnových bojů dost značně poškozena, znárodněna a následujícího roku připojena nejdříve k národnímu podniku Moravolen v Šumperku. V roce 1948 se přádelna dostala k národnímu podniku Lenas v Bruntále a v roce 1958 se opět vrátila do svazku Moravolnu; v té době vliv této přádelny již zastínily jiné továrny v okolí, zejména v Postřelmově. JZD bylo ve vsi založeno teprve v roce 1957, potom v letech 1966 až 1968 se k němu připojila obdobná družstva v Kolšově a v Dolních Studénkách, ale nakonec byl v roce 1971 tento komplex začleněn do zemědělského družstva v Bludově. V Sudkově zůstala úplná základní škola, také pošta a kino, ale počet živností se snížil roku 1990 na dva obchody a jediný hostinec.
V Sudkově stojí za pozornost původní objekty zdejší přádelny se sousedním rybníkem. Památkově chráněny jsou jen některé doklady lidové architektury z první poloviny 19. století (hospodářská usedlost čp. 1, výměnek u usedlosti čp. 12).
