Historie obce Peřimov [ Historie (archivní dokument) ]
Obec Peřimov leží na potoce Olšině při úpatí Krkonoš v táhlém a rozevřeném údolí západně od Jilemnice. Obklopena je vrchy Strážníkem (610 m) a Hrobkou (509 m) na jihu a vyvýšeninami Kopaní a Jabloncem (Mánkova vrcha) na severu. Nadmořská výška školy je 394 m n. m., nejnižším bodem je soutok Jizery s Olšinou ve výšce 372 m n. m. Rozloha obce je 663,5 ha. Katastrální území v dolní části obce (západní okraj) lemuje tok řeky Jizery, horní část obce (východní část) přímo navazuje na zastavěnou část obce Mříčná, se kterou vytváří víceméně jednu sociálněekonomickou jednotku.
Správní hranicí sousedí Peřimov s obcemi Mříčná, Košťálov, Háje nad Jizerou a Víchová nad Jizerou. Peřimov patří do Libereckého kraje a nejtěsnější vazby má na město Jilemnici, kde se nachází většina důležitých úřadů.
Území obce náleží do klimatické oblasti mírně teplé, vlhké. Průměrné roční srážky jsou 716 - 862 mm, průměrná roční teplota 6,7°C. Obec se rozkládá v severní části Lomnické vrchoviny, v západní části Podkrkonošské pahorkatiny. Terén je mírně až středně členitý s převahou mírných a středních svahů různých orientací. Při severní a jižní hranici se rozkládají větší lesní celky. Na území obce se nachází národní přírodní památka Strážník - světově významné naleziště hvězdovce. Další přírodní zajímavostí je výskyt obřích hrnců v údolí Jizery.
Největší část území je využívána pro zemědělskou produkci - z celkové výměry obce tvoří 68 % zemědělská půda. Na zemědělské půdě hospodaří Zemědělské družstvo Mříčná - Peřimov, částečně soukromníci. Nezemědělská půda se rozkládá na 143 ha a tvoří ji především lesy (138 ha). Zastavěné plochy obce (5 ha) tvoří pouze nepatrné procento z celkové katastrální výměry. Dříve se v obci těžil kvalitní jíl, stavební kámen a z Jizery se získával hrubozrnný písek.
Z pohledu občanské vybavenosti je území převážně závislé na dojíždění do větších středisek osídlení. V Peřimově je obecní úřad, knihovna, hasičská zbrojnice, klubovna OÚ, nové asfaltové hřiště a prodejna potravin. Dopravní spojení s okolními obcemi obstarává hromadná autobusová doprava. Na dojíždění za prací a do škol je závislá většina obyvatel.
Peřimov se poprvé vyskytuje v písemném materiálu na počátku 17. století jako "Peržimow", kdy patřil ke hradu Kumburku. První písemná zmínka k určitému datu je k roku 1654, kde se v Berní rule připomíná "Peržimow ves" (význam názvu - mrazivá dolina). Opět se "Peržimow" připomíná v roce 1655 v matrice v Horní Branné, ale již roku 1662 se v téže matrice jméno vsi vyskytuje jako "Perzinow". V dalších letech tvar místního jména obce kolísá - 1713 ves Peržimow, 1765 Pelržimow, 1785 obec Peržimow, 1790 Peržinov. V roce 1835 se jméno obce vyskytuje poprvé bez spřežek téměř v tom tvaru, jak jej známe dnes - Peřimow. V roce 1713 náleží Peřimov ke kostelu v Mříčné. V roce 1789 se uvádí, že Peřimov spadá k panství kumburskému. Správce kumburského panství nechal v roce 1817 postavit školu v místě, kde dnes stojí budova bývalé školy. Tato první škola byly zbourána roku 1886 a téhož roku byla postavena nová. Přespolní pošta byla v obci zřízena 15.10.1889. V roce 1908 začala stavba silnice a v roce 1911 stavba železobetonového mostu přes Jizeru. Roku 1929 došlo v obci k zavedení elektrického osvětlení a v roce 1941 k zavedení telefonu. V roce 1952 bylo založeno JZD, ale to se záhy rozpadlo a bylo obnoveno až v roce 1957.
Na přelomu 19. a 20. století kvetl v obci čilý společenský a kulturní život. Byl založen spolek hasičů (r. 1890), tělocvičná jednota Sokol (r. 1906), spořitelní a záložní spolek, místní kapela a od roku 1878 se datuje počátek divadelní činnosti. Do roku 1937 působil v obci Československý orel, Sdružení katolické mládeže a hospodářský a včelařský spolek.
V současnosti žije v obci přibližně 200 osob. Vývoj počtu obyvatel má dlouhodobě klesající tendenci, a to již od konce devatenáctého století. Roku 1900 žilo v obci 817 obyvatel, v roce 1930 již jen 575 a v roce 1950 pouze 369 obyvatel. Trvale obydlených domů je v obci 62, neobydlených domů 53. Celkový počet bytů v obci je 137, z toho je 83 obydlených a 54 neobydlených.
